Ocelové dědictví

Kdekdo by čekal, že budu psát spíš o Favoritu. Měl dobré jméno a hřál se na výsluní dlouho. Možná kvůli absenci konkurence nebo snad jeho vyjímečnou kvalitou, kterou i dnes můžeme obdivovat díky hipstas. Krutou pravdou je, že na svou dobu byly fáčka super. Nicméně se Favorit nedokázal transformovat po revoluci. Jeho definitivní konec byl ohlášen v roce 2001. Ano o celých deset let později začala být firma Favorit pomalu reinkarnována. Dnes si bez problémů objednáš fáčko na eshopu. Ocel nečekej. Jen karbon a ceny mířící asi jen na opravdový fandy. Značka o který chci mluvit je Author. Slyším smích? No tak hobbíci. Když totiž firma Universe Agency po třech letech svý existence začala z Asie tahat kola značky Author, tak ještě ten stejný rok se stala kola týhle značky nejprodávanější v České Republice. Slyšel jsem, že se kola prodávaly rovnou z kontejnerů na nádraží a lidi stáli dlouhý fronty. Takovej byl zájem. Takže tenhle rok je to už čtvrtstoletí s Authorem. A proto a nejen proto je tahle značka legendou a krom horáků, silniček, dětských kol, nám v roce 2016 nabídla novinku Author Ronin. Ruku na srdce, kdo tohle kolo viděl prvně a nebyl u vytržení?  Kdo si pak ještě vzpomněl na původní fáčko. To se s tim nedá srovnávat. Slovy klasika: Můžeš se mnou o tom diskutovat, můžeš se mnou vést spory, můžeš se mnou nesouhlasit. To je ale všecko, co s tím můžeš dělat.

Hard and heavy

Athor Ronin 2017 můžeme nazývat všelijak. Gravel, expediční kolo, zimák nebo prostě jen universální kolo na mnoho použití. Koupit se dá za velmi rozumný peníz okolo šestadvaceti tisíc. A když budeš mít štěstí, i míň. Co se týče vzhledu, vypadá spíš jako by kámoši z učňáku rozjeli vlastní garážovej kšeft s ocelovejma rámama. A proč ne. Ronin je stoprocentně nepřehlédnutelný kolo. První viděl světlo světa v sezóně 2016 a měl zlatavou barvu. Pro rok 2017 vybrali kluci v Authoru naoranžovělou. Krom barvy jako by mezi nima nebyl rozdíl, ale není to tak úplně pravda. I když geometrie rámu zůstala stejná, tak rok 2017 má sedlovku s offsetem, díky čemuž se na stejnou velikost poskládá i o trochu vyšší cápek s plnovousem a kostkovanou košilí. 

Pro rok 2018 je zasejc stejný osazení. Proč taky vyměňovat vítěznej tým, co? Oddělení kovadlin se ale rozrostlo o model Author Ronin SL. Stříbrnej šíp, kterej má stejnej snad jen rám. A ani ten ne. Trubky Raynolds jsou o level výš, než u základní verze. Brzdy jsou hydraulický. Řazení, hazka, kliky je SRAM APEX. Záplety Mavic Aksium Allroad. Kazeta SRAM NX. Pláště, řidítka, představec, sedlovka RITCHEY. Omotávky a sedlo vytáhli z vlastních skladů. Váha 10,4kg a cena 39 990,- To by šlo, ne?

Vlastní zkušenost mám jen se svým miláškem narozeném v roce 2017. Pravda je trochu těžší. Mně to vůbec nevadí. Nečekám od expedičního kola váhu 9kg. Už když se koukneš na nekonečný množství různých úchytů na cokoli, je jasný, že tohle kolo není ani tak na závody profíků těžkejch jako Angelina Jolie. Spíš zaujme hobbíka patriota milujícího podporu českých značek, dychtícího po pohodlí oceli. S touhou vyzkoušet si například nějaký lehčí závod jako Gravel Blinduro. Někoho komu záleží spíš na lahodě oka, než na jednom či dvěma kilům nadváhy. On je to kluk hubenej což vo to. Ve velikoti 52 mu navážíte nějakých 11,6kg což pro někoho může být moc. 

Lahodí? Lahodí!

Celkový vzhled je dle mýho názoru naprosto perfektní. Úzký trubky s naoranžovělou barvou skvěle korespondujou s osazením Shimano Tiagra a brzdama TRP Spyre. Jeden doplňuje druhýho. Tohle funguje. Palce hore.

Funkčnost až na prvním místě

To si asi říkali za zavřenejma dveřma potom, co si odsouhlasili design a barvy rámů na dalších několik sezón. Vzali prostě sadu Shimano Tiagra 4700 a naroubovali na první dobrou. Kliky 50-34. Kazeta již mnoha lety prověřená HG500 11-34 opět od Shimana. Náboje Quando Road Disc a ráfky Jalco DRX 27 spojujou ocelový dráty. Řídítka dle velikosti rámu 460mm nebo 480mm. Řetěz KMC X10. Pláště Continental Speed Ride 700×42. Znovu zmínim brzdy TRP Spyre. Jsou sice “jen” mechanický, ale funkčně jim nejde nic vytknout. Rozhodně i díky tomu, že mají pístky pohybující se oba. Díky tomu je citlivost výborná a dávkování přesný. Po asi půl roce používání rozhodně necítím touhu po hydraulikách. Nejsem žádná žiletka a TRPéčka mě vždycky zastavily včas i hodně narychlo. 

Lehkost a přesnost řazení bych přirovnal k dravci letícímu po nebi a chytícího jiného menšího ptáka. Je to ladnost a lehkost sama o sobě a když přeřadíš ucítíš to. Ale je to takovej fofr, že na to hned zapomeneš. Pak už jen vychutnáváš zvyšující se rychlost. 

Pláště jsou výbornou volbou pro člověka jako jsem třeba já. Přes Prahu, která už skoro vypadá jako po druhý světový, mě pohodlně převedou. Do kolejí nezapadnou. Drží i na mokrejch kostkách a když si chceš dát cestou z práce oblíbený traily Prokopským Údolím? Není problém. Jen to chce trochu opatrnosti. Aspoň ze začátku. Speed and power nemusí bejt vždy nejlepší, zvlášť pokud se už smráká. V bahýnku taky docela jedou. Silnice pohoda i ve větších náklonech. Zkrátka jsou to zajímavý univerzály.  

Hrbáč nebo zajíc?

Nebudu se tady dlouze rozepisovat o geometrii. Pravidlo číslo jedna totiž říká: Všechno chce vyzkoužet a luštěním tabulek bych se netrápil. Běž do obchodu, posaď se na několik velikostí. Ideální je si kolo třeba na víkend za úplatu vypůjčit. Dneska už to není problém. Až na něm ujedeš stovku za den v různorodým terénu, tělo ti samo řekne ano nebo ne a ještě ti poděkuje. Takže nečumět do tabulek, ale jezdit!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.